Čárové kódy používané v průmyslu, obchodu, logistice apod. se velmi liší. Navzdory jejich často velmi podobnému vzhledu bývá jejich stavba a struktura rozdílná.

Z toho úhlu pohledu lze kódy rozdělit do několika různých skupin:

a) podle dimenze kódů:

• jednodimenzionální kódy (1D) – nejčastější kódy sestávající z černých a bílých prolínajících se čar,
• dvoudimenzionální kódy (2D) – sestávají z černých a bílých čtverců a obdélníků, používané nejčastěji v případě nutnosti uložit do kódu větší množství informací, jako např. webovou adresu apod.
• dvoudimenzionální vrstvené kódy – představují další úroveň jednodimenzionálních kódů, kdy kód sestává z několika čar umísťovaných pod sebou,
• komplexní kódy – jejich struktura sestává z prvků jednodimenzionálních a dvoudimenzionálních kódů.

b) podle druhu v kódu používaných symbolů:

• numerické kódy – kódy, obsahující používající pouze čísla, např. EAN-13, EAN-8, UPC-A, UPC-E,
• alfanumerické kódy – kódy, využívající též všechny znaky a symboly, jako například písmena, interpunkční znaménka, speciální znaky. Jako příklad je možné uvést Code 128, Code 39, Code 93,

c) podle počtu znaků:

• kódy o konstantní délce – kódy, ve kterých je počet kódovaných znaků konstantní a neměnný, např. EAN-13 kód, který vždy sestává ze 13 znaků,
• kódy o variabilní délce – počet kódovaných znaků je variabilní a může se u stejného druhu kódu lišit, např. Code 128 může sestávat jak za 10, tak ze 20 znaků,

 d) podle souvislosti kódů:

• souvislé kódy – mezi znaky nejsou žádné mezery,
• diskrétní kódy - mezi kódovanými znaky jsou umístěny žádné mezery.